MESIAC FOTOGRAFIE BRATISLAVA

03.11.2012 00:00

    I přes malou počáteční kolizi jsme nakonec dorazili do cíle naší cesty. Někteří z nás byli nuceni využít několik dopravních prostředků. Jako pozitivum celého výletu jsme brali všudypřítomný smysl pro humor pár členů z našeho fotoklubu. Tentokrát se pro nás stalo "konečnou stanicí" hlavní město Slovenska, ve kterém se uskutečnil 22. Mesiac fotografie. V galeriích a muzeích Bratislavy otevřeli 28 individuálních a kolektivních výstav od autorů z celého světa. Hlavním tématem letošního festivalu byl Život menšin - Romů, Rusinů- v majoritní společnosti. Měsíc fotografie organizoval Středoevropský dům fotografie jako součást 5. ročníku Evropského měsíce fotografie, který se koná v Paříži, Vídni, Berlíně, Budapešti, Lublani a Luxemburgu. 

    Jelikož jsme měli zakoupené permanentky, využili jsme vstupů do co nejvíce galerií. V našem plánu se naskytly výstavy více i méně zvučných jmen umělců- Lewis Hine, Josef Hofer, Robert Capa, Stano Pekár, Heinz Cibulka, Andrzej J.Lech, William Ropp, Šymon Kliman, Tomáš Leňo, Jana Hojstričová, Pavel Mára, Andrej Balco, Roman Bezjak, Walter Bergmoser, Táňa Hojčová, Antonio Živkovič, Eric Stephanian. 

Nejvíce nás zaujaly výstavy autorů:

Lewise Hinea, amerického fotografa, který fotil převážně dělníky v US

Josefa Hofera, slovenského autora fotografií Bratislavy v letech 1925-1945 

Roberta Capy, vojenského reportéra 20.století, jehož fotografie vyvolávají v lidech hluboké emoce

Šymona Klimana, který zachytil "Krásné lidi" v neobyčejném světě obyčejných romských rodin

Pavla Máry, jehož dílo připomíná spíše grafické, ale přesto velmi zdařilé fotky

Romana Bezjaka, který se shlédl v socialistické moderně.

Nejvíce nás ovšem pobavil fotograf Eric Stephanian, který měl v galerii rozvěšené knihy, přitlučené ke zdi, a své fotografie pohozené na stole ve vedlejší místnosti. U těchto snímků vznikaly dlouhé debaty, spojené s polechtáním našich bránic, a vskutku humorné fotografie. Za největší zmínku stojí National Geographic- fotografie, které se pyšnily mnohým vítězstvím, nám vyrazily dech. 

    Po celodenní exkurzi u našich sousedů jsme zjistili, že mnohdy nechápeme moderní umění a stále rádi zůstáváme u osvědčených klasik, ale přesto se od některých můžeme leccos přiučit.